Jak už jsem uvedla v článku Typy Vampýrů, tzv. sanguinariané jsou Vampýři, kteří získávají potřebnou energii primárně z krve svých Dárců. Dejte si pozor na špatnou interpretaci předchozí "definice" - sanguinariané se neživí krví jako takovou, ale energií v ní obsaženou. Ještě jinak řečeno, krev je pouhou nositelkou této energie. Co se samotného procesu krmení týká, zapomeňte na filmové vampíry vysávající své oběti do poslední popřípadě předposlední kapky krve. Filmy nejsou nic jiného než fikce určená k našemu pobavení a kousání do krku je nepostradatelný erotický prvek všech tématických snímků. Se skutečností nemá - doufám - nic společného (sami si sáhněte do svědomí).

Snaha o napodobování filmových vampírů je nesmyslná hned z několika důvodů. Sehnat Dárce je obtížné už samo o sobě. Najít duševně zdravou osobu ochotnou k něčemu takovému... domyslete si. Nejpodstatnější je ovšem fakt, že zuby současných Vampýrů nejsou uzpůsobené k prokusování živého masa. V "nejlepším" případě by došlo k jeho vykousnutí, což znamená závažné zranění a nezbytné vyhledání lékařské pomoci. Shrnuto do jediného slova: průšvih. I kdybyste byli ochotni něco takového riskovat, uvědomte si, že pro vás bude z výše uvedených důvodů odběr krve neskutečně náročný, pro Dárce abnormálně bolestivý a stopy po jeho provedení jednoduše neutajíte. 

Jak tedy získáváme krev? Nejběžnějším způsobem je udělání řezné rány za pomocí žiletky či chirurgického skalpelu. Výhodou žiletek je snadná dostupnost, nízká cena a po použití se jednoduše vyhodí. Oproti tomu je skalpel přece jen ostřejší, takže řezání Dárce bolí méně a rána jím způsobená se při správné péči hojí rychleji. Na druhou stranu se oproti žiletkám nepoměrně obtížněji shání, představuje nezanedbatelnou položku v napnutém studentském rozpočtu a vyžaduje ne zcela triviální péči (desinfekce - vyvařením či alkoholem - po a nejlépe i před (záleží, jak a kde ho skladujete) každým krmením). Jeho ostrost může být rovněž nevýhodou a tak, nejste-li si příliš jistí, zvolte raději žiletky. Další možností je odběr krve pro medicínu klasickou cestou - injekční stříkačkou. Třebaže jehly lze bez potíží zakoupit v každé lékárně a tento způsob je pro Dárce patrně nejméně bolestivý, poskytuje Vampýrovi spíše menší množství krve, a hlavně vyžaduje odborné zacházení.

Dříve než se pustíte do přípravy či samotného procesu odběru krve, ujistěte se, že znáte aktuální zdravotní stav vašeho Dárce. Nespoléhejte se na náš silný imunitní systém a požadujte od svých Dárců krevní testy, nejlépe v rozsahu dárcovství pro Červený kříž. Pokud tento krok přeskočíte, riskujete nakažení se od lehkých onemocnění po taková, jakými jsou žloutenka či virus HIV. Od Dárce se nekrmte ani v případě, že trpí běžnou nemocí jako je chřipka, angína atd. Pouze ho tím oslabíte a energie, kterou získáte, bude mít nevalnou kvalitu. Počkejte, dokud se neuzdraví, a dopřejte mu i čas navíc k regeneraci.

Pokud shledáte, že krmení už doopravdy nic nebrání, připravte si vše, co budete potřebovat, včetně přípravků, kterými ošetříte Dárcovu ránu: dezinfekční přípravek, sterilní hydrofilní gázu, obvaz, leukoplast... Záleží na způsobu ošetření, který zvolíte. Doporučuji, abyste se na něm dohodli předem a podle toho zásobili svou lékárničku. Pro stav nouze mějte po ruce něco, co vám pomůže zastavit silnější krvácení, například Traumacel P. Ujistěte se, že dobře zvládáte techniku plastických stehů.

V průběhu odběru na svého Dárce mluvte. Říkejte mu, co právě děláte a proč. Bude o něco klidnější, což je značně výhodné i pro vás. Vyberte místo, kde provedete řez, a očistěte ho. Vyhněte se rizikovým oblastem, kterými jsou krk, zápěstí, třísla... tedy místa, kde blízko pod povrchem prochází tepny a důležité žíly. Vhodné jsou paže, hrudník (Dárci ocení pozdější snadnou péči vlastními silami) a lopatková část zad (přesný opak předchozího doporučení). Řez veďte po směru svalů. Nejste-li si jistí lidskou anatomií, zapůjčte si z knihovny anatomický slovník nebo biologii člověka pro VŠ (pokud uvažujete o koupi, druhá zmíněná učebnice vyjde podstatně levněji), popřípadě si pořiďte plakát "svalovce", který se často vyskytuje v posilovnách. Řežte soustředěně, dostatečně hluboko, abyste vyvolali krvácení, ale přitom tak mělce, jak je to jen možné. Pokud se vám řez nepovede napoprvé, požádejte Dárce, zda jej smíte opakovat. Než přistoupíte k druhému pokusu, nechte opadnout nervozitu.

Další postup by měl být opět dohodnut předem. Jakmile Dárce z vybraného místa krvácí, můžete krev sát přímo z rány, nebo ji zachytávat do nádobky a vypít ji pak naráz. Z energetického hlediska je první možnost pro Vampýra výhodnější, ale nechte volbu na Dárci. Mělo by vám záležet na tom, aby se cítil maximálně pohodlně. Vampýr s pověstí sadisty a bezohledného jedince bude u případných budoucích Dárců hledat podporu podstatně hůře.

Nakonec ránu pečlivě ošetřete a upozorněte Dárce, jak se má dále chovat, aby se dobře zhojila a nezůstala mu jizva, případně aby tato byla co nejmenší. Je dobré ránu ponechat zalepenou/obvázanou alespoň dva dny a v tomto období jí nevystavovat vodě ani při očistě. Buďte obeznámeni se zásadami první pomoci, kdyby došlo k nejhoršímu. Číslo na zdravotní záchrannou službu je 155. (To byl jen vtip, nedopouštějte se žádného rizikového chování!)

Při krmení vzniká pouto mezi Dárcem a Vampýrem. Pokud se nechcete dostat do problémů, nekrmte se od téhož Dárce více než dvakrát (tedy dvakrát a dost). Podrobnosti o krevním poutu získáte ve stejnojmenném článku.

Poznámky k upravené verzi

Přestože tento dokument/návod doznal pouze drobných kosmetických úprav, cítím povinnost připojit k němu tři poznámky. Dvě z nich by vás v budoucnu mohly uchránit nepříjemností.

Nejprve bych Vám ráda doporučila, abyste se naučili před každým krmením sepisovat souhlas o provedení odběru krve. Na čistý list papíru v bodech popište postup krmení, na kterém jste se s Dárcem dohodli, formální vyjádření souhlasu s touto procedurou a vše opatřete datem a podpisem vás obou. Pokud cítíte pochybnosti, nebojte se být paranoidní, a požadujte ověření podpisu vůči podpisu v Dárcově občanském průkazu. Nestane se vám potom to, co kamarádovi, jehož Dárce po trochu bolestivějším krmení změnil názor a podal na chudáka Vampýra trestní oznámení pro napadení a ublížení na zdraví.

Dále jsem se setkala s tím, že někteří Vampýři nechávají své Dárce, aby se řezali sami. Na takovém postupu není nic špatného, pokud s ním obě strany souhlasí. Ovšem nikdy nedovolte Dárci, aby se řezal na místě, kam si nevidí (například pod klíční kostí). Provedení řezu ve skutečnosti není tak bolestivé, jak se mnozí z vás mohou domnívat, a mohlo by proto dojít k vážnějšímu poranění, než je nezbytně nutné.

Poslední poznámka se týká samotné podstaty krmení se krví. V úvodu zmiňuji, že o krev jako takovou nejde. Já tomu věřím. Někteří Vampýři by se mnou ale nesouhlasili. Ti jsou naopak přesvědčeni, že v krvi je něco magického, co přesně vyhovuje jejich potřebám.