Telepatie (přenos informací mezi vysílajícím a příjemcem bez ohledu na vzdálenost a bez zapojení známých smyslových orgánů) je jednou z mnoha mentálních dovedností, kterou údajně naši předkové plně ovládali a kterou jsou současní Vampýři schopni se alespoň v omezeném rozsahu naučit. 

Nenechte se odradit tím, že existenci telepatie nebyla dosud prokázána, přestože ji zkoumali vědecké kapacity prakticky po celém světě (převážně kvůli vojenskému využití, jak také jinak). Čistě pro zajímavost: experimenty s mimosmyslovým přenosem myšlenek prováděl také autor teorie psychoanalýzy Sigmund Freud. Dokonce vyslovil myšlenku, že lidé původně ovládali telepatii zcela běžně, ale v průběhu evoluce byla tato jejich schopnost potlačena. Věřil ovšem také tomu, že může být znovu projevena.

Vampýři se ve svém životě poměrně běžně setkávají se spontánní telepatií, která není neobvyklá ani u Smrtelníků, i když ti na ni narážejí méně často. Vyskytuje se mezi jedinci, které pojí silné pouto - třeba mezi matkou a jejími dětmi, mezi dvojčaty, nejčastěji k ní však dochází mezi milenci v dlouhodobém vztahu. Pro představu, o samovolné telepatii mluvíme například ve chvíli, kdy vám někdo zavolá, zatímco jste na něj právě mysleli, když odpovíte na otázku dříve, než byla vyslovena atd.

Cvičení

Trénink telepatie může být zábavnou kratochvílí, ale pokud to s touto dovedností myslíte vážně, půjde hlavně o náročnou práci. Nejenže vyžaduje každodenní cvičení, musíte k němu mít stejně odhodlaného partnera. Obrňte se tedy trpělivostí a zaktivujte veškerou svou vůli něčeho na poli svých duševních schopností dosáhnout.

Zenerovy karty

Za základní pomůcku pro testování parapsychologických schopností (v našem případě přímo pro nácvik telepatie) jsou dnes považovány tzv. Zenerovy karty, které roku 1920 vytvořil Dr. Karl Zener pro svého kolegu, parapsychologa Josepha Bankse Rhineho. Obvyklý balíček Zenerových karet obsahuje pět jednoduchých geometrických tvarů - kruh, čtverec, hvězdu, plus a vlnky, ideálně každý tvar v pěti exemplářích.  

S partnerem si rozdělte role vysílajícího a příjemce (můžete se samozřejmě střídat). Vysílající vezme balíček karet, zamíchá jej a sejme. Symbol na vytažené kartě se pak snaží telepaticky předat příjemci. V případě, že máte balíček pouze s pěti kartami, míchejte a snímejte před každým vysíláním. Pokud používáte "rozšířenou verzi", stačí zamíchat a sejmout pouze na začátku a následně můžete odesílat symboly, jak jdou na jednotlivých kartách za sebou. 

Existují dvě varianty vyhodnocování - při jedné příjemce oznamuje symbol okamžitě po jeho zaznamenání, při druhé tyto symboly zapisuje a kontrolují se až po odeslání smluveného množství (rozumným počtem se zdá být 10 karet). Jakou metodu zvolíte, nechám na vás, přestože sama se přikláním k té druhé. Pozornost vysílajícího ani příjemce při ní není neustále podrobována zkoušce úspěchu/neúspěchu a není nutné neustále obnovovat plnou koncentraci na přenos. Statistická úspěšnost (náhodné uhodnutí) představuje správné určení dvou karet z deseti. Pokud trvale dosahujete výrazně vyššího výsledku, jste na tom s telepatií dobře. Pozor, i opakované nulové skóre může poukazovat na silné telepatické schopnosti. V takovém případě zkuste pořadí symbolů posunout o několik znaků vpřed či vzad.

Zenerovy karty si můžete snadno vyrobit za pomocí tvrdého papíru, fixu a nůžek. V takovém případě vám doporučuji, abyste použili více barev - pro každý symbol jednu. Vysílajícímu se tak bude na jednotlivé znaky lépe soustředit a i pro příjemce bude snazší poznat červený kruh a zelený čtverec od černého kruhu a černého čtverce. Náhradním řešením může být i použití software pro náhodné generování symbolů Zenerových karet, který si můžete stáhnout například ze serveru instaluj.cz. 

Samotné karty samozřejmě nemusíte používat vůbec, ale je to vhodnější, jelikož vnáší do tréninku skutečnou náhodnost. Pokud si budete tvary vybírat sami, může se stát, že budete nevědomky některý upřednostňovat a váš partner si časem všimne, že máte raději kolečko, zatímco vlnky nepoužíváte prakticky vůbec...

Začnou-li vás karty nudit, můžete použít malou obměnu a například instruovat svého tréninkového partnera o tom, co má dělat (vstát, pokud sedí, udělat několik kroků, otevřít okno). Předání natolik konkrétních pokynů je ovšem výrazně náročnější a hlavně v počátcích ho tedy chápejte spíše jako rozptýlení a ozvláštnění nudného cvičení. Snadnější je předávat pocity, v takovém případě by však měli být vysílající a přijímající v různých místnostech.

Pronásledování

Na internetových stránkách pojednávajících o telepatii se hojně vyskytuje jedno cvičení, které já osobně považuji za ztrátu času. Posuďte sami. Cvičení spočívá v tom, že si při chůzi po ulici náhodně vyberete jedince jdoucího před vámi. Dojdete ho na vzdálenost maximálně dvou metrů, srovnáte s ním krok a zabodnete do něj svůj pohled s přáním, aby se ohlédl. Co se stane? "Pronásledovaný" se přirozeně otočí vaším směrem, ale telepatie s tím bude mít jen málo společného. Vzpomeňte si, jak rychle vycítíte vy sami, když na vás někdo zírá - a tohle je přesně ten případ. Pokud vás však cvičení v terénu a s cizími lidmi zaujalo, mohu doporučit jiné varianty, jejichž výsledky lépe vypovídají o vaší (ne)úspěšnosti. 

První úprava spočívá ve vzdálenosti - vyberte si jedince, kteří jsou od vás netriviálně daleko, ale u kterých nehrozí, že by vám z ničeho nic zmizeli z dohledu. Se zvyšující se vzdáleností se u lidí prokazatelně snižuje jejich schopnost vnímat, že je někdo pozoruje. S výhodou takto můžete použít každodenní dojíždění městskou hromadnou dopravou za studiem či do práce. 

Na kratší vzdálenost jsou vhodnými cíli ti, kteří se soustředí na nějakou činnost (např. četbu knihy, vyloženě spěšnou chůzi, telefonování). Pokuste se tyto lidi přimět, aby tuto činnost přerušili (vzhlédli od stránek, zastavili se, přestali mluvit do telefonu) a začali se rozhlížet po okolí, nebo udělali něco méně obvyklého, třeba se podrbali na nose/krku, zatáhli se za ušní lalůček a tak podobně. 

Závěrem bych ráda připomněla důležitou věc. Buďte ke svým výkonům kritičtí a pokud uspějete, pokuste se o to se stejným cílem opakovaně. Nezapomínejte, že každý má tendenci čas od času přestat číst a rozhlédnout se, podrbat se, protože ho něco svědí atd. To, že tak učiní právě ve chvíli, kdy se ho k tomu snažíte telepaticky přinutit, proto nemusí být vaší již deset minut nepolevující snahou, ale pouhou náhodou... Chcete-li být skutečně úspěšní, nic si nenamlouvejte.

Poslední rady

Při naslouchání cizím myšlenkám moc nepřemýšlejte, nekalkulujte. Pokud máte už po sedmé v řadě pocit, že je to "kolečko", poznačte si jednoduše kolečko. Nemůžete odpočítat, že teď už by to kolečko být nemělo. Co když jste se předtím spletli? Pracujte hlavně intuitivně. Zdá se totiž, že čím více se jedinci uvědoměle snaží, tím jejich procentuální úspěšnost klesá. Snad je to vskutku tím, že jsme telepatii ovládali a tak funguje, když ji necháme, aby na to šla po svém, ale vzpírá se nám, pokud se ji snažíme donutit pracovat pro ni nepřirozenou cestou.