Smrtelníci přeměnění ve Vampýry - téměř nevyčerpatelné téma pro diskusi a zároveň zdroj mnoha nesmiřitelných sporů. Zdá se, že počet názorů na tuto problematiku je omezen pouze počtem diskutujících.

Ve vzduchu se vznáší vždy mnoho otázek a mnoho emocí spojených s odpověďmi na ně. Existují přeměnění? Je možné přeměnit kohokoliv? Jak? Na jakých úrovních se následně přeměna vlastně odehrává? Mimo tento "akademický" rozhovor pak existuje jedna palčivá otázka, kterou často slýchám z úst mladých lidí: "A co mám udělat, abyste přeměnili právě mě?" 

Já osobně zastávám názor, že Smrtelníka ve Vampýra přeměnit nelze. Přesto nepopírám, že se mezi námi tzv. přeměnění vyskytují. Připadá vám to jako dokonalý protimluv? Hned vám to vysvětlím.

Z mého pohledu se Vampýrem musíte jednoduše narodit, a abyste nezůstali Vampýrem latentním, musíte rovněž projít Procitnutím. Pokud se tak nestane, nedojde k aktivaci vaší podstaty a život, který prožijete, nebude úplný. Jako Přeměněné chápu původně latentní Vampýry, u nichž nedošlo k Procitnutí přirozeně, ale bylo později uměle vyvoláno.

K takové situaci může dojít vcelku jednoduše. I latentní Vampýři kolem sebe šíří energii pro Vampýry specifickou, pouze v mnohem omezenější míře než Vampýři, kteří si vlastní podstatu uvědomují a pracují s ní. Pokud někdo tuto energii vycítí, může se u dotyčného jedince pokusit o vyvolání Procitnutí. V případě úspěchu z něj tím de facto "učiní" jednoho z nás.

Osobu, která Vampýra provedla přeměnou, nazýváme Mistrem, ale pouze vůči přeměněnému jedinci. Jeho pozice je neobyčejně zodpovědná a dá se říci, že v ní setrvá po zbytek života. Proto by nikdo neměl k přeměně přistupovat jako k nějakému experimentu. Předně si musí uvědomit, že taková akce má nezanedbatelný dopad na život obou, Mistra i Přeměněného.

Přeměněný prochází Procitnutím obvykle ve věku, kdy již má jeho život zaběhnutý řád - zaměstnání, rodina, různé povinnosti vůči sobě, ostatním i společnosti. Jeho žebříček hodnot, jeho ideály a životní cíle již bývají pevně stanoveny. A najednou musí přehodnocovat prakticky ve všech oblastech. Má pocit, že se vše změnilo ze dne na den. Ke slovu přicházejí nejen jeho nově nalezené schopnosti, ale rovněž potřeba krmení... Vstupuje do nového světa.

Mistr by se o Vampýra, kterého "přeměnil", měl starat jako o své dítě. Ostatně v mnoha ohledech jeho dítětem skutečně je. Minimálně na samotném začátku je Přeměněný plně odkázán na informace a pomoc, kterou mu jeho Mistr poskytne. Ten by jej měl seznámit s naším druhem, měl by jej učit a vést, pomáhat mu například i s takovými věcmi, jako je trénink krmení či shánění Dárců. Od Mistra se očekává, že bude "svému" Přeměněnému kdykoliv připraven pomoci, a to i v době, kdy už dlouho povede samostatný život. Mistr by měl myslet mimo jiné i na to, že chování Přeměněného se zpětně odráží na něm samém (v tom, jak jej vnímají ostatní Vampýři).

Každý, kdo zvažuje, že by latentního Vampýra provedl přeměnou, si musí být stoprocentně jistý, že to daný jedinec chce, že to zvládne (psychicky i emocionálně) a že tak skutečně zvýší kvalitu života Přeměněného. Bylo by neodpustitelné, kdyby si daného jedince dostatečně neprověřil dopředu a pak jej svým zásahem uvrhl do neštěstí. Pokud by byl Přeměněný ponechán sám svému osudu, mohl by se z něj stát nejen zoufalý, ale i nebezpečný jedinec, který žije na pokraji společnosti, do které se není schopen zařadit. 

Poznámky k upravené verzi 

Původně jsem Přeměněné chápala ve zcela odlišném kontextu - jako někoho, kdo se narodil jako člověk a kdo byl teprve v průběhu svého života přeměněn ve Vampýra. Tento pohled není v naší komunitě neobvyklý. Společně s ním a tím, který zastávám nyní, je třetí nejoblíbenější tvrzení takové, že neexistují vůbec žádní přeměnění Vampýři.

Každopádně z výše uvedeného textu jasně vyplývá (doufám), že byste plýtvali svým i mým časem, kdybyste se mne snažili přesvědčit, abych vás přeměnila ve Vampýra, protože vás život Smrtelníka neuspokojuje. Pokud nejste latentní Vampýři, nevěřím, že vám mohu pomoci. Pokud jimi jste, snažte se o procitnutí sami. *mrkne*

Nakonec poslední myšlenka k tématu. Díky tomu, jak nyní přeměnu chápu, jsem přesvědčena, že Mistr sám nemusí být nezbytně Vampýr, přestože sama bych takový případ považovala za velmi neobvyklý.